Vědkyně, kterou baví práce v molekulární laboratoři stejně jako popularizace vědy. Je přesvědčená o tom, že základní výzkum má obrovský význam pro náš život, i když to není vždy na první pohled vidět. Táňa je členkou pracovního týmu Asociace genové terapie.

Dominik je vědec a entomolog tělem i duší. Je autorem výstavy Doba genová. Zajímá se především o zlatohlávky včetně jejich DNA sekvencí, tudíž s nimi tráví hodně času v molekulární laboratoři. Nejen v práci ale i ve svém volném čase se věnuje popularizaci vědy pro širokou veřejnost.

Uvědomuje si důležitost výzkumu genetických chorob, a proto inicioval základní výzkum vzácných genetických onemocnění. Jeho největší motivací je jeho syn Oliver, kterému diagnostikovali vzácné genetické onemocnění – Angelmanův syndrom.

Její hlavní motivací je syn Oliver. Handicap svého syna nevnímá jako bariéru ke šťastnému životu, ale jako příležitost naučit se žít tady a teď a umět se dívat na svět jiným pohledem.

Je vědcem studujícím funkce genů pomocí modelových organismů a ředitelem národní výzkumné infrastruktury CCP. Radislav je také předsedou řídícího výboru celosvětové organizace IMPC, jejímž cílem je poznat funkci všech genů savců/člověka a působí také ve strategické pracovní skupině „Health and Food“ Evropské unie.

Jan vede tým analyzující role jednotlivých genů a funkce genů v embryonálním vývoji a při regulaci fyziologie celého organismu. Zaměřuje se na genetické příčiny vzniku vzácných onemocnění, regulaci vývoje mineralizovaných tkání a možnosti genetické intervence a strategie pro genovou terapii.

Markéta pomáhá vědcům se zpracováním českých a mezinárodních projektů. Dále organizuje konference, vzdělávací a PR aktivity centra. Její motivací je napomáhat přetvářet prvotní vědecké myšlenky ve výstupy, které mohou vést k lepší léčbě nebo diagnostice nemocí.

Pracuje od roku 1982 na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol v Praze, v roce 2008 založila Centrum hereditárních ataxií FN Motol s celorepublikovou působností, které v roce 2018 získalo status referenčního centra v rámci Evropské referenční sítě vzácných neurologických onemocnění (ERN-RND). Věnuje se oblasti neurovývojových, neurometabolických, neurodegenerativních a neurogenetických vzácných onemocnění.

Jiří Forejt ve svém výzkumu využívá myší genom jako model pro poznání zákonitostí vzniku nových druhů a pro studium dědičnosti lidského vývoje a lidských chorob. Myší inbrední kmeny PWD/Ph a PWK/Ph, které vznikly v jeho laboratoři před více než 30 lety, jsou užívány v genetických laboratořích zemí čtyř kontinentů a jeho chromozomální substituční kmeny, převzaté referenční The Jackson Laboratory v USA, slouží jako biomedicínský model pro systémovou genetiku.

Studuje Mediální studia na Karlově univerzitě a spojuje své znalosti z oblasti kultury s tím, jak efektivně vést a koordinovat výstavu. Díky svým zkušenostem z neziskového sektoru přináší do projektu energii a kreativitu. Jarmila věří, že věda může být inspirací pro každého, a právě proto se snaží sdílet povědomí o tématu vzácných onemocnění mezi své okolí. Stejný cíl jako si bere za své výstava Doba genová.